Zdravý dospělý (mod)
Zdravý dospělý reprezentuje moudrou, laskavou a angažovanou část naší osobnosti, která se dokáže postarat o naplnění našich základních emocionálních potřeb (potřeb dítěte).
Schématerapie je relativně mladý integrativní psychoterapeutický přístup, který ve svých postupech spojuje techniky kognitivní, behaviorální a psychodynamické terapie s prvky gestalt terapie a teorie vztahové vazby. Společně s Dialekticko-behaviorální terapií, Mindfullness a ACT je součástí třetí vlny KBT.
Klíč k řešení shledávali její zakladatelé ve změně hluboko zakořeněných vzorců – schémat.
Dle schématerapie na aktivaci schéma reagujeme specifickým způsobem prostřednictvím schéma modů.
Zdravý dospělý reprezentuje moudrou, laskavou a angažovanou část naší osobnosti, která se dokáže postarat o naplnění našich základních emocionálních potřeb (potřeb dítěte).
Usmíváte se na zákazníka, který po Vás řve? Chválíte kolegu, který Vám smazal soubory, že se snažil Vám pomoci? Strategie Sluníčkáře je velmi náročná a zároveň účinná.
Vnitřní kritik (kritický mod) reprezentuje zvnitřněné hlasy a negativní komentáře na naši osobu od důležitých osob v našem dětství, které obsahovaly požadavky, kritiku či dokonce nadávky.
Útočník slovně, psychicky nebo dokonce fyzicky napadá a snaží se zneškodnit zdroj jeho zranění (nebo někoho, kdo je poblíž). Křičí po ostatních, nadává jim, hází věcmi či dokonce uštědřuje rány. Účelem je vykompenzovat „škodu“, která vznikla jemu tím, že způsobím srovnatelnou škodu druhému (ne nutně tomu kdo ji způsobil).
Jeho úkolem je přesvědčit sebe i všechny ostatní o vlastní výjimečnost a nadřazenost tím, že ostatní shodí, devalvuje nebo přebije vlastními postoji a názory. Ke všemu má připomínku, na vše má názor a v ideálním případě má poslední slovo. Účelem jeho použití získat uznání nebo respekt ostatních prostřednictvím prosazením (zviditelněním) vlastní osoby.
Kapitulátor poslušně dělá to, co si myslí, že se po něm chce. Upřednostňuje ostatní před sebou a nechává je řídit situace i svůj život…
Bezmocný kapitulátor nevyjadřuje autentické potřeby. Dává najevo své utrpení způsobem, který potvrzuje, že je neschopen situaci řešit a zároveň, že ostatní dělají málo. Stěžuje si, pofňukává, trucuje nebo „vrčí“. Účelem jeho použití získat pozornost popřípadě podporu od ostatních.
Jak bychom se chovali, kdybychom žili s představou, že nás nikdo za nic z toho jak se chováme, co si myslíme a jak se vyjadřujeme nebude soudit, hodnotit ani posuzovat? Jak by to naopak vypadalo, kdyby o všem v našem životě existovaly záznamy, ke kterým by měl přístup každý jednotlivec, se kterým přijdeme do styku? Schéma Schválení vede osoby, kterých se týká k podřizování se ostatním a společnosti s vidinou, že to je jediný způsob jak získat jejich uznání či nějakou hodnotu.
Vyhýbavý obránce dělá přesně to, podle čeho byl pojmenován- situacím, které by mohly spustit schéma se prostě a jednoduše vyhne. Nezúčastní se, vymluví se, pošle za sebe náhradníka, nesplní úkol, nezačne obávanou aktivitu.
Co nás vede k tomu bezmyšlenkovitě se proklikávat internetem, pasivně koukat skrz televizi nebo otvírat jeden pytlík chipsů za druhým?